Grilování - druhy grilů a metody grilování

Grilování je kulinářská technika, která při tepelné úpravě jídla využívá suché teplo, které pochází z tepelného zdroje umístěného pod grilovanou surovinou.
Grilovaná surovina je v přímém kontaktu s rozpálenou grilovací plochou, která může být plochá, ve tvaru grilovacího roštu, nebo mřížky.
Při grilování je důležité nejdříve rozpálit grilovací povrch, potřít vhodným olejem s vysokým bodem kouřivosti a pak teprve vložit osušenou surovinu.

Nejtradičnější jsou grily na dřevěné uhlí, výhodou je vůně dřevěného uhlí, která se přenese na grilovanou surovinu a získá tak lehce kouřovou chuť.
Nevýhodou grilů na dřevěné uhlí je nutnost nejdříve rozpálit dřevěné uhlí, jehož teplotu a dobu požadované výhřevnosti je obtížnější regulovat.
Grily s plynovými hořáky mají výhodu v okamžité možnosti roztopení, velmi pohodlné ovládání a možnost přesné regulace teploty.
Plynové grily s poklopem mají možnost vytvoření horkovzdušné trouby s regulací teploty.

Přímé grilování spočívá v roztopení grilovací desky na určitou teplotu a přímém grilování zvolené suroviny přímo nad použitým hořákem.
Nepřímé grilování spočívá v roztopení jen bočních zón, umístění suroviny do středu grilu, která je vypnutá a pečení suroviny pod zavřeným poklopem v horkém cirkulujícím vzduchu.
Při zónovém grilování se jednotlivé zóny grilu roztopí na různé teploty od nízké až po vysokou a grilovaná surovina se nejdříve prudce opeče a pak se dopéká při nižší teplotě.

Příslušenství grilu záleží na jeho typu a může v základu obsahuje grilovací rošt, grilovací mřížku a plochou grilovací desku.
Základní grilovací rošt se dá použít pro přípravu široké škály surovin od masa, přes ryby, mořské plody až po zeleninu.
Litinová grilovací mřížka výborně vede a drží teplo a na opékané surovině zanechá typický obtisk rozpálené litiny.
Plochou grilovací desku je vhodné použít pro suroviny, které jsou příliš malé a propadly by grilovacím roštem nebo chceme-li dosáhnout rovnoměrného opečení po celém povrchu.

Rekapitulace

Grilování je kulinářská technika, která při tepelné úpravě jídla využívá suché teplo, které pochází z tepelného zdroje umístěného pod grilovanou surovinou.
Grilovaná surovina je v přímém kontaktu s rozpálenou grilovací plochou, která může být plochá, ve tvaru grilovacího roštu, nebo mřížky.
Při grilování je důležité nejdříve rozpálit grilovací povrch, potřít vhodným olejem s vysokým bodem kouřivosti a pak teprve vložit osušenou surovinu.

Nejtradičnější jsou grily na dřevěné uhlí, výhodou je vůně dřevěného uhlí, která se přenese na grilovanou surovinu a získá tak lehce kouřovou chuť.
Nevýhodou grilů na dřevěné uhlí je nutnost nejdříve rozpálit dřevěné uhlí, jehož teplotu a dobu požadované výhřevnosti je obtížnější regulovat.
Grily s plynovými hořáky mají výhodu v okamžité možnosti roztopení, velmi pohodlné ovládání a možnost přesné regulace teploty.
Plynové grily s poklopem mají možnost vytvoření horkovzdušné trouby s regulací teploty.

Přímé grilování spočívá v roztopení grilovací desky na určitou teplotu a přímém grilování zvolené suroviny přímo nad použitým hořákem.
Nepřímé grilování spočívá v roztopení jen bočních zón, umístění suroviny do středu grilu, která je vypnutá a pečení suroviny pod zavřeným poklopem v horkém cirkulujícím vzduchu.
Při zónovém grilování se jednotlivé zóny grilu roztopí na různé teploty od nízké až po vysokou a grilovaná surovina se nejdříve prudce opeče a pak se dopéká při nižší teplotě.

Příslušenství grilu záleží na jeho typu a může v základu obsahuje grilovací rošt, grilovací mřížku a plochou grilovací desku.
Základní grilovací rošt se dá použít pro přípravu široké škály surovin od masa, přes ryby, mořské plody až po zeleninu.
Litinová grilovací mřížka výborně vede a drží teplo a na opékané surovině zanechá typický obtisk rozpálené litiny.
Plochou grilovací desku je vhodné použít pro suroviny, které jsou příliš malé a propadly by grilovacím roštem, nebo chceme-li dosáhnout rovnoměrného opečení po celém povrchu.

Grilování je kulinářská technika, která při tepelné úpravě jídla využívá suché teplo, které pochází z tepelného zdroje umístěného pod grilovanou surovinou.
Grilovaná surovina je v přímém kontaktu s rozpálenou grilovací plochou, která může být plochá, ve tvaru grilovacího roštu, nebo mřížky.
Při grilování je důležité nejdříve rozpálit grilovací povrch, potřít vhodným olejem s vysokým bodem kouřivosti a pak teprve vložit osušenou surovinu.

Nejtradičnější jsou grily na dřevěné uhlí, výhodou je vůně dřevěného uhlí, která se přenese na grilovanou surovinu a získá tak lehce kouřovou chuť.
Nevýhodou grilů na dřevěné uhlí je nutnost nejdříve rozpálit dřevěné uhlí, jehož teplotu a dobu požadované výhřevnosti je obtížnější regulovat.
Grily s plynovými hořáky mají výhodu v okamžité možnosti roztopení, velmi pohodlné ovládání a možnost přesné regulace teploty.
Plynové grily s poklopem mají možnost vytvoření horkovzdušné trouby s regulací teploty.

Přímé grilování spočívá v roztopení grilovací desky na určitou teplotu a přímém grilování zvolené suroviny přímo nad použitým hořákem.
Nepřímé grilování spočívá v roztopení jen bočních zón, umístění suroviny do středu grilu, která je vypnutá a pečení suroviny pod zavřeným poklopem v horkém cirkulujícím vzduchu.
Při zónovém grilování se jednotlivé zóny grilu roztopí na různé teploty od nízké až po vysokou a grilovaná surovina se nejdříve prudce opeče a pak se dopéká při nižší teplotě.

Příslušenství grilu záleží na jeho typu a může v základu obsahuje grilovací rošt, grilovací mřížku a plochou grilovací desku.
Základní grilovací rošt se dá použít pro přípravu široké škály surovin od masa, přes ryby, mořské plody až po zeleninu.
Litinová grilovací mřížka výborně vede a drží teplo a na opékané surovině zanechá typický obtisk rozpálené litiny.
Plochou grilovací desku je vhodné použít pro suroviny, které jsou příliš malé a propadly by grilovacím roštem, nebo chceme-li dosáhnout rovnoměrného opečení po celém povrchu.