Základy práce s drůbeží

Jestliže drůbež nemá svěží aroma čerstvého masa, nekupujte ji, nebo nepřebírejte od dodavatele.
Drůbež je dobré skladovat v lednici nastavené na teplotu okolo 1°C, maximálně však do 3°C.
Zmrazenou drůbež nikdy nerozmrazujeme při pokojové teplotě, ale postupně v lednici při teplotě maximálně do 3°C.
Nikdy tepelně neupravujeme ještě částečně zmrzlou drůbež, mohlo by dojít k nerovnoměrnému propečení masa a k přežití škodlivých bakterií, zejména salmonely.
Drůbež nesmí přijít do styku s ostatními surovinami, zejména s těmi, které už nebudeme dále tepelně upravovat, abychom předešli kontaminaci škodlivými bakteriemi.

Drůbeží maso obsahuje jak bílé tak tmavé maso.
Rozdíl mezi bílým a tmavým drůbežím masem je v tom, jak používaný byl daný sval v životě jednotlivého druhu drůbeže.
Čím více je sval využívaný, tím tmavší a chutnější maso bude. Jeho zbarvení je způsobeno látkou myoglobin a hemoglobin.

Drůbeží stehna obsahují tuk a kolagen a proto jsou chuťově nejvýraznější.
Jejich maso je ve srovnání s prsem tužší, a proto jejich vaření trvá déle.
Pro svůj obsah tuku se maso z kuřecích stehen dobře hodí ke grilování, opékání a dušení, ale také k přípravě polévek.

Prsní maso je velice libové a obsahuje malé množství tuku a kolagenu a proto není tak chuťově výrazné.
Drůbeží prsní maso neobsahuje téměř žádný tuk, a proto ho můžeme velmi lehce vysušit, když ho budeme vařit příliš dlouho.
Drůbeží prsa s bílým masem musíme vždy uvařit „well done“, abychom zničili případné škodlivé bakterie.
Prsa s červeným masem jako například kachní prsa můžeme připravit medium, stejně jako když připravujeme hovězí steak.

Kuřecí a krůtí křídla jsou pro svůj obsah tuku a kolagenu šťavnatá a plná chuti.
Ostatní části drůbežího masa, jako jsou například krky nebo korpusy jsou velmi vhodné k přípravě domácích drůbežích vývarů plných chuti.

Rekapitulace

Jestliže drůbež nemá svěží aroma čerstvého masa, nekupujte ji, nebo nepřebírejte od dodavatele.
Drůbež je dobré skladovat v lednici nastavené na teplotu okolo 1°C, maximálně však do 3°C.
Zmrazenou drůbež nikdy nerozmrazujeme při pokojové teplotě, ale postupně v lednici při teplotě maximálně do 3°C.
Nikdy tepelně neupravujeme ještě částečně zmrzlou drůbež, mohlo by dojít k nerovnoměrnému propečení masa a k přežití škodlivých bakterií, zejména salmonely.
Drůbež nesmí přijít do styku s ostatními surovinami, zejména s těmi, které už nebudeme dále tepelně upravovat, abychom předešli kontaminaci škodlivými bakteriemi.

Drůbeží maso obsahuje jak bílé tak tmavé maso.
Rozdíl mezi bílým a tmavým drůbežím masem je v tom, jak používaný byl daný sval v životě jednotlivého druhu drůbeže.
Čím více je sval využívaný, tím tmavší a chutnější maso bude. Jeho zbarvení je způsobeno látkou myoglobin a hemoglobin.

Drůbeží stehna obsahují tuk a kolagen a proto jsou chuťově nejvýraznější.
Jejich maso je ve srovnání s prsem tužší, a proto jejich vaření trvá déle.
Pro svůj obsah tuku se maso z kuřecích stehen dobře hodí ke grilování, opékání a dušení, ale také k přípravě polévek.

Prsní maso je velice libové a obsahuje malé množství tuku a kolagenu a proto není tak chuťově výrazné.
Drůbeží prsní maso neobsahuje téměř žádný tuk, a proto ho můžeme velmi lehce vysušit, když ho budeme vařit příliš dlouho.
Drůbeží prsa s bílým masem musíme vždy uvařit „well done“, abychom zničili případné škodlivé bakterie.
Prsa s červeným masem jako například kachní prsa můžeme připravit medium, stejně jako když připravujeme hovězí steak.

Kuřecí a krůtí křídla jsou pro svůj obsah tuku a kolagenu šťavnatá a plná chuti.
Ostatní části drůbežího masa, jako jsou například krky nebo korpusy jsou velmi vhodné k přípravě domácích drůbežích vývarů plných chuti.

Jestliže drůbež nemá svěží aroma čerstvého masa, nekupujte ji, nebo nepřebírejte od dodavatele.
Drůbež je dobré skladovat v lednici nastavené na teplotu okolo 1°C, maximálně však do 3°C.
Zmrazenou drůbež nikdy nerozmrazujeme při pokojové teplotě, ale postupně v lednici při teplotě maximálně do 3°C.
Nikdy tepelně neupravujeme ještě částečně zmrzlou drůbež, mohlo by dojít k nerovnoměrnému propečení masa a k přežití škodlivých bakterií, zejména salmonely.
Drůbež nesmí přijít do styku s ostatními surovinami, zejména s těmi, které už nebudeme dále tepelně upravovat, abychom předešli kontaminaci škodlivými bakteriemi.

Drůbeží maso obsahuje jak bílé tak tmavé maso.
Rozdíl mezi bílým a tmavým drůbežím masem je v tom, jak používaný byl daný sval v životě jednotlivého druhu drůbeže.
Čím více je sval využívaný, tím tmavší a chutnější maso bude. Jeho zbarvení je způsobeno látkou myoglobin a hemoglobin.

Drůbeží stehna obsahují tuk a kolagen a proto jsou chuťově nejvýraznější.
Jejich maso je ve srovnání s prsem tužší, a proto jejich vaření trvá déle.
Pro svůj obsah tuku se maso z kuřecích stehen dobře hodí ke grilování, opékání a dušení, ale také k přípravě polévek.

Prsní maso je velice libové a obsahuje malé množství tuku a kolagenu a proto není tak chuťově výrazné.
Drůbeží prsní maso neobsahuje téměř žádný tuk, a proto ho můžeme velmi lehce vysušit, když ho budeme vařit příliš dlouho.
Drůbeží prsa s bílým masem musíme vždy uvařit „well done“, abychom zničili případné škodlivé bakterie.
Prsa s červeným masem jako například kachní prsa můžeme připravit medium, stejně jako když připravujeme hovězí steak.

Kuřecí a krůtí křídla jsou pro svůj obsah tuku a kolagenu šťavnatá a plná chuti.
Ostatní části drůbežího masa, jako jsou například krky nebo korpusy jsou velmi vhodné k přípravě domácích drůbežích vývarů plných chuti.